A&B Bungalovy na Morávce

A&B BUNGALOVY
Adresa objektu: Morávka 563, 739 04 Morávka

Majitel(provozovatel): Aleš & Běla Miskovi                                                         

Místo objektu: Morávka Dolinky,

GPS: N 49° 35,784' E 018°31,588'                            

Telefon: +420 558 691 210
Mobilní telefon: +420 721 744 810
skype: alesmiska  icq: 418276493

Email: abbungalovy@gmail.com  alesmiska@gmail.com                                                                   

Bankovní spojení: 199056932/0300

Druh objektu: Chaty
Specifikace provozu objektu: celoroční
Kapacita ubytování: 26 osob

Poloha a dosažitelnost:

Obec Morávka leží v údolí řeky Morávky a je obklopena četnými vrcholy CHKO Beskydy. Dojezd až k chatkám je po celoročně udržované asfaltové silnici, parkování je zajištěno vedle každé z chat. Asi 200 m od areálu je zastávka autobusů ČSAD - Morávka Lipový. Příznivci vlakové dopravy musí ve stanici ČD Frýdek přestoupit na zmíněný autobus.

Vybavení a služby objektu:

 

Čtyři chaty, z nichž dvě čtyřlůžkové, přízemní, jsou po rekonstrukci a dvě, osmi a desetilůžková, podkrovní, jsou nové (kolaudace 2004). Každá chata má vlastní sociální zařízení se sprchovým koutem, plně vybavený kuchyňský kout se sporákem a ledničkou, 2 nebo 3 ložnice, obývací pokoj a předsíň. Vytápění je elektrické. Nové chaty jsou v přízemí bezbariérové, včetně vchodu, vstupu na terasu a nezbytných pomůcek v koupelně. U každé chaty je terasa s posezením.
V areálu je dále ohniště, gril, zastřešené posezení(galerie), ruské kuželky, malé travnaté hřiště se sítí, zpevněná plocha s košem na basketbal, dětské hřiště s houpačkami, průlezkami, kolotočem a pískovištěm. Pro hosty jsou k dispozici k zapůjčení badminton včetně sítě, míče a sada koulí na petanque. Pro úschovu horských kol, lyží, apod. je v areálu společný uzamykatelný prostor, viz odkaz galerie/lyžárna, kolárna a možnost připojení k internetu přes wifi.

 

Možnosti rekreace a služby:

Hory obklopující údolí Morávky jsou vhodnými cíli pěší turistiky, od jara do podzimu navíc cykloturistiky, v zimě si přijdou na své běžkaři. V okolí lze podniknout řadu vycházek a výletů různé náročnosti, které se dají i kombinovat s autobusem, viz odkaz sport. V létě a na podzim je možné sbírat lesní plody a pokud přeje počasí, jsou okolní lesy rájem pro houbaře, viz odkaz sport/houbaření.
V létě je možné koupání v asi 10 minut pěšky vzdáleném venkovním bazénu nebo v řece Morávce, která teče asi 200 m od areálu. Pro zimní vyžití slouží sjezdovka Sviňorky s umělým zasněžováním, která je na protějším svahu, vzdálena asi 500 m. Je dostupná pěšky nebo koňobusem. Další sjezdovky jsou vzdálené asi 20 minut autem, směr Visalaje, viz odkaz sport/lyžování.

Naučná stezka pramenů řeky:

Mapa obce je pod odkazem cykloturistiky Délka trasy: 14 km Zastavení: 9 1.Základní informace o stezce 2.Historie výstavby přehrady a zatopeného území 3.Povodí řeky Morávky 4.Voda z Morávky - základ výroby piva RADEGAST 5.Historie školství na Morávce 6.Chráněná krajinná oblast Beskydy 7.Historie turistiky na Morávce 8.Z historie beskydských lesů 9.Pramen a řeka Morávka Zaměření: Tématicky zaměřena na řeku Morávku, popisuje některé aktivity s ní spojené. Popis: Naučná stezka Prameny řeky Morávky začíná na parkovišti Morávka Lipové. Pak pokračuje po silnici III/4774, která je rovněž značená jako cyklotrasa č. 6113 až na konečnou autobusu Morávka Bebek. Dále vede po zelené turistické trase na Bílý Kříž. Před Bílým Křížem je odbočka vlevo po zpevněné lesní cestě k prameni Morávky.

Přírodní rezervace Trávný

Fragmenty přirozených porostů pralesovitého charakteru v komplexu bučin v širokém rozpětí vegetačních stupňů od montánní olšiny po zakrslou bukovou smrčinu. Katastr Krásná pod Lysou horou a Morávka. Přírodní rezervace Travný se rozkládá na západním svahu hory Travný (1203 m) od vrcholu až po úpatí k toku říčky Mohelnice v nadmořské výšce 530 až 1203 m. Nachází se v Lysohorské hornatině v centrální části Moravskoslezských Beskyd. Vyhlášeno dne 22. 12. 2000, celková výměra: 154,8515 ha. Maximální dosažené převýšení činí bezmála 680 m, což v rámci maloplošných chráněných území v České republice představuje jedno z největších výškových rozpětí.Mapa obce je pod odkazem cykloturistiky.

Obec Morávka v Moravskoslezských Beskydech na Frýdeckomístecku je vklíněna mezi horské masivy Travného a Slavíče na 87 kilometrech čtverečních a délce dvanácti kilometrů. Rozbíhá se do četných údolí kolem řeky Morávky, již napájí řada přítoků a potoků. Obyvatelé Morávky, nedbajíce hrozeb a nejvyšších trestů, se významně podíleli na nejrozličnějších formách protifašistického boje za druhé světové války.

Mnozí byli zapojeni do ilegálních skupin a organizací, provádějících sabotáže například v blízké sklárně v Raškovicích, kde se vyráběla speciální skla pro letadla a ponorky. Stejně tak úspěšně sabotovali výstavbu důležité strategické silnice údolím Morávky, kterou Němci v průběhu šestileté okupace Československa nebyli schopni dokončit. Odbojáři také narušovali a zpomalovali těžbu dřeva v lesích, v nichž bylo nacisty nemilosrdně drancováno jejich přírodní bohatství. Krajem se také šířily informace a zprávy ze zahraničí, získané nedovoleným poslechem rozhlasových přijímačů. A to i přesto, že na každém rádiu musela být připevněna výhrůžka: Pamatuj, že poslouchání zahraničního vysílání se trestá doživotním žalářem nebo smrtí. Nejrozsáhlejší však byla podpora obyvatel partyzánskému hnutí. Daleko nebyl od pravdy předseda německého stanného soudu 14. prosince 1944, který před vynesením hrdelních trestů prohlásil: Dnešní přelíčení působí na německý soud takový dojem, jako by celá Morávka byla ve spojení s partyzány. Všechny tyto a jim podobné činy, projevy a konkrétní akce protiněmeckého odporu dokazují, že jak český národ, tak i občané Morávky se nikdy nesmířili a neztotožnili s německou nadvládou a pořádky, které násilnými a brutálními způsoby se snažili u nás zavádět.

V atmosféře stále zjevnějšího ohrožení republiky ze strany hitlerovského Německa jsou i na Morávce vyhlášeny dvě mobilizace. První se odehrála na jaře 1938, kdy v noci z 20. na 21. května obdrží více než 230 mladých mužů povolávací rozkazy k okamžitému nástupu na shromaždiště v Místku. Druhá pak v září téhož roku. V obou případech nástup záložníků proběhl organizovaně a disciplinovaně. Nenašel se ani jediný případ neuposlechnutí odvodní povinnosti. Vyprovázeni rodinnými příslušníky, sousedy a známými, nastupovali jako jeden muž, odhodláni bránit republiku proti německé hrozbě. Jakási mobilizace či odvody do polské armády byly vyhlášeny v okupované části Morávky beckovským Polskem. Týkaly se 65 Morávčanů. Přesto, že jsou dvakrát úředně vyzváni, nedostavil se nikdo! Naprázdno vyzněly i urgentní apely polské vlády k přijetí polské státní příslušnosti.

I nad Morávkou se zatáhla mračna nastávající šestileté okupace. Také tady okupanti postupovali se vší razantností, aby nikoho nenechali na pochybách o svých úmyslech nastolit a zavést krutý a genocidní protektorský režim. Ještě týž den 15. března 1939 projela Morávkou dvě nákladní auta s po zuby ozbrojenými vojáky. Následovala záplava německo-českých plakátů, dávajících obyvatelstvu na vědomí zřízení Protektorátu Čechy a Morava a nařízení jízdy vpravo. Hladoví němečtí vojáci rázem vykoupili v obchodech všechny potravinové produkty. Na úřadech, veřejných i jiných budovách byly vyvěšovány velkoplošné prapory se zlověstným černým hákovým křížem. Na četnické stanici a obecním úřadě jsou zabaveny symboly čs. státní moci. Zde musí být odevzdány všechny střelné zbraně, v legálním držení. Ve školách se nevyučovalo. Učitelé seznamovali žáky se vzniklou situací a následky této naší národní tragédie a katastrofy. V následujících dnech jsou v učebnicích začerňována slova, věty, ale i celé odstavce, připomínající existenci a fakta o ČSR. Morávčané, tradičně přicházející na bohoslužby do kostela, se musí podrobovat kontrolám okupantů. Kdo neměl u sebe doklady totožnosti, byl vrácen zpět. Jen nepatrná část, jednotlivci, projevovali s okupací souhlas a sympatie. Ti se pak později vůči svým spoluobčanům projevili velice neslavně. Jako konfidenti, udavači a zrádci národa!

Do historie protifašistického odboje se Morávka významně zapsala převáděním uprchlíků přes hranice, jejichž počet zesílil po 15. březnu 1939. Především to byli vojáci čs. armády, kteří pak tvořili základní kádr vojenských jednotek na Východě a Západě. Dále to byli politici, studenti, Židé a další osoby pronásledované gestapem. Třicetikilometrová hranice s Polskem a Slovenskem, horský, zalesněný a členitý terén, především však stateční a nebojácní Morávčané, ochotní kdykoliv každému poskytnout pomoc - to byly základní předpoklady, aby exulanti mohli protektorátní hranice bezpečně překonávat. Do převádění se aktivně zapojili řidiči autobusů, listonoši, zvláště pak majitelé pohostinství.

Již 17. března 1939, pouhé dva dny po okupaci, jsou na Morávce dislokováni první němečtí finanční strážníci, jejichž stavy se postupně rychle navyšují. Ve Velkém Lipovém, Slavíči a Uspolce mají financové k dispozici dva narychlo postavené sruby. Z tohoto důvodu je jako naprosto nežádoucí odvolána z Morávky čs. finanční stráž. Jedním z hlavních úkolů financů je polapit každého, kdo se pokusí o přechod do emigrace. Nejenom je, ale i místní občany, kteří jim v převádění pomáhali. Ve spolupráci s ostatními represivními složkami německého potlačovacího aparátu a místními konfidenty se financové zaměřovali i na získávání kompromitujících a usvědčujících údajů, stupně loajality s okupačním režimem, na pozorování názorové hladiny občanů Morávky vůbec. Nezřídka se chovali i jako provokatéři.

Do katastru Morávky je 13. září 1944 vysazena šestičlenná paradesantní skupina, které velel kapitán Otisk. Má splnit nesnadný úkol: rozvinout a vést partyzánský odboj v Beskydech. Od prvních dnů členové výsadku statečně a neohroženě překonávají nemalé obtíže a nástrahy. První citelnou ranou je skupina zasažena šestý den, když po seskoku u Horákova hostince padne do nastražené léčky radista rotmistr Svoboda i s radiostanicí. Tím je znemožněna výsadku nezbytná komunikace s londýnským odbojovým ústředím. Parašutisté ale před pohromou nekapitulují. Ihned navazují spolupráci s hajnými, kteří jim poskytovali lovecké sruby k ubytování, a také s místními občany, vlastnícími rozhlasové přijímače, aby tak zabezpečili odposlech vysílání z Londýna a přijetí hesla Voláme kapry. Toto smluvené heslo sloužilo pro příjem nezbytného materiálu pro plnění určeného poslání. Parašutisté ještě navázali intenzivní součinnost s dalšími odbojovými, zpravodajskými a partyzánskými skupinami. Na klíčovou koordinační schůzku s odbojovou organizací Rada tří je vyslán kapitán Bierský, kterého doprovází konfident brněnského gestapa Kotačka. Ten na hoře Smrk Bierského zákeřně zavraždil a oloupil o finanční obnos, určený pro tuto odbojovou organizaci. Vinou udavačů a zrádců byla skupina dvakrát přepadena - a to 22. října a 3. listopadu 1944. Parašutisté se pokaždé dokázali z obklíčení prostřílet beze ztrát. Přitom ale přijdou o veškerý nezbytný materiál a zásoby na přežití v zimním období. V roce 2005 je vybudována naučná Stezka kapitána Otiska, začínající na parkovišti Morávka - Velké Lipové a končící u Kolařové chaty na Slavíči.

V roce 1944 vystupňovali němečtí okupanti v Beskydech teror do nejzazších mezí. S pomocí konfidentů, udavačů a zrádců provedli řadu přepadení, trestních akcí a výprav proti partyzánům a odbojovým skupinám. Ani Morávka nebyla ušetřena od těchto razií. Čtvrtého prosince jsou zaskočeni partyzáni na Začiorce, kteří se přesunovali se zásobami na základnu Malý Trávny. V nerovném boji padli tři sovětští partyzáni, jeden zraněný byl zajat. Usedlost Augusta Koloničného je vypálena a lehne popelem. Otec se synem zahynuli v koncentračních táborech. Devátého prosince esesáci vyrazili na trestnou výpravu proti partyzánské základně v Malém Trávném. Hrdinskou smrtí padlo deset Sovětů a místní občan D. Kotásek. Němečtí fašisté ztratili 39 mužů. O tři dny později na Jeřabině, před hostincem Mury, jsou veřejně popraveni dva mladiství za pokus přejít na Slovensko. Poprava má znamenat výstrahu pro Morávčany. Tak bude naloženo s každým, kdo se pokusí pomáhat partyzánům. Nejhroznější tragédie se odehraje 14. prosince, kdy se na Morávku dostaví opilí členové německého stanného soudu z Brna, aby v sále tehdejšího obecního hostince vedli soudní přelíčení proti 24 mužům, ženám a odrostlejším dětem. Obžalovaní předtím museli protrpět pekelné martyrium výslechů. Bitím, týráním a mučením na nich nacisté vymáhali doznání. Některé odsouzence tak zmasakrovali, že nebyli schopni stát, ani sedět. Leželi na podlaze, přivlečení sem po zemi. Večer je nad nimi vyhlášen rozsudek jménem německého národa. Verdikt trestu smrti zazní nad čtrnácti vlastenci, devět osob je posláno k mnohaletému žaláři, jeden mladistvý dostává devět měsíců vězení. Hned počátkem roku 1945 rozpoutávají hitlerovci další vlnu běsnění a zatýkání. Je vyneseno dalších jedenáct rozsudků smrti. Ta hrůza se děje v době, kdy již doléhá na Morávku kanonáda blížící se fronty od východu, kdy Rudá armáda postupuje do srdce německé říše Polskem, Slovenskem, Maďarskem, a spojenci útočí v Ardenách.

Poslední dubnový den roku 1945, kdy je již osvobozena Ostrava za vydatného přispění československých tankistů a letců, přisouvají Němci na Morávku maďarský oddíl s dalekonosnými děly, aby z horského masivu Slavíče přehradnými palbami kryli ústup svých vojsk v Jablunkovském průsmyku. Celá kolona se zastavila na Slavíči. Další postup Maďarům znemožňuje nedokončená silnice, jejíž výstavbu Morávčané sabotovali. Zdejší odbojáři prostřednictvím slovensky mluvících vojáků počali ostatní přesvědčovat o nesmyslnosti pokračování v bojovém nasazení za zájmy nenáviděného Německa. Jejich agitace byla účinná. Svědčí o tom skutečnost, že během krátké doby stačili v okolních lesích a údolích zcela ukrýt na 400 vojáků, 300 koní a 80 povozů s municí.

Tento ojedinělý a mimořádně odvážný čin však v sobě skrýval strašlivé nebezpečí. Do osvobození Morávky ještě zbývalo pět dlouhých dní. A za ten čas se mohla odehrát nejedna tragédie. Obec Javoříčko stejně jako Morávka byla známa spoluprací s partyzány. Tady ještě před příchodem Rudé armády 5. května stačili provést okupanti vražednou a vyhlazovací exekuci. Při ní také vypálili a srovnali se zemí celou obec Javoříčko a pobili všech 38 jejích obyvatel.

Shodou šťastných náhod, ale především rychlým postupem osvobozujících vojsk, byla Morávka od podobných hrůz ušetřena. V časných ranních hodinách 5. května 1945 se Morávčané konečně dočkali toužebné svobody. Postrádali však 68 spoluobčanů, jejichž životy vyhasly na německých popravištích. Skončila šestiletá proklatá německá nadvláda a diktatura.

Autoři: František Meca, Jan Jelínek